OD DOVOLENÉ K DOVOLENÉ
„Poznejte svůj mozek,“ říká psychiatrička a terapeutka Alena Lambertová. Nefunguje totiž na principu akce, neboli že čím více pracuji, tím více toho vyprodukuji. Je tomu právě naopak. Nedostatek spánku a odpočinku způsobuje pokles výkonnosti mozku. Bez nadsázky tak platí, že po-kud chceme přidat, musíme dost často zpomalit. A určitě našemu organismu nestačí dovolená jednou nebo dvakrát ročně.
Dlouhodobé přetížení organismu může vést k poruchám duševního zdraví, jako například k úzkostným poruchám nebo poruchám nálady. Proto je tak důležitá prevence vzniku psychických nemocí. „Je důležité poslouchat své tělo, nepřepínat se, dodržovat pravidelný režim dne, snažit se chodit spát a vstávat ve stejnou hodinu, ať je pracovní den nebo víkend,“ shrnuje Alena Lambertová z kliniky Elite Medical.
„Musíte si umět nastavit režim, náš organismus nefunguje modelem od dovolené po dovolenou,“ vysvětluje Alena Lambertová. Pokud chceme podávat optimální výkon nejen v práci, ale i v běžném životě, musíme mít hlavně dostatek energie. A to jde ruku v ruce s odpočinkem. V podstatě by naším vzorem mohli být úspěšní vrcholoví sportovci. Odpočívají totiž minimálně stejně často, jako trénují a podávají maximální výkony. Když se podíváte na režim sportovců, velmi zjednodušeně má několik fází. Přípravná fáze před sezónou, která je postavená na zvyšování výkonu, samotná sezóna, kdy podávají nejvyšší výkony a po sezóně nutná relaxační dovolená. Co ale všechny tyto fáze spojuje je to, že o své psychické i fyzické zdraví pečují každý den. Stále platí, že jedna delší dovolená ročně našemu organismu hodně pomůže, někomu vyhovují jednou měsíčně prodloužené víkendy, kdy umí „vypnout“. Optimální ale je myslet na sebe každý den.
Jak funguje náš mozek
Obecně platí, že při práci jsme nastaveni na akci a reakci s vnějším světem. Mozek udržuje naše tělo v pohotovosti, v podstatě ve stavu stresu. To proto, abychom mohli reagovat na podněty, na pracovní úkoly, na neočekávané pracovní situace. „Stres simuluje osu hypothalamus-hypofýza-kůra nadledvin. Dochází k vyplavení stresového hormonu kortizolu a k aktivaci sympatického nervového systému. Existuje tzv. hodný stres, eustres, který nás připravuje na podání výkonu. Naopak když jsme ve stresu dlouhou dobu, jde o zlý stres, distres, který vede k celé řadě nemocí, oslabení imunitního systému a k vyčerpání organismu,“ vysvětluje Alena Lambertová. V klidovém režimu se naopak aktivuje parasympatický nervový systém a to je doprovázeno zpomalením pulzu, poklesem krevního tlaku, klidnějším a hlubším dýcháním. Máme lépe okysličený mozek a celý organismus, nižší hladinu stresového hormonu kortizolu a v mozku více alfa mozkových vln. Právě to ovlivňuje kvalitu našeho spánku a také celkovou imunitu. Zlepšuje se náš metabolismus, regenerují se buňky a tělo si vytváří rezervy. Prostě odpočíváme a připravujeme se na budoucí výkon.
Jednoduchým klíčem k odpočinku a relaxaci je omezení vjemů, které mozek vyhodnocuje jako práci a které ho zatěžují. To se většině z nás daří na dovolené, v období mezi dovolenými je to ale oříšek. Na dovolené máme omezený příjem informací, nezaměstnáváme smysly významnými impulzy, méně zatěžujeme mozek. Na tradiční letní dovolené u moře na nás působí slunce, čerstvý vzduch, uklidňují nás zvuky moře, barvy kolem nás. Při opalování na pláži zavřeme oči a tím omezíme vizuální podněty. Existuje zkrátka více proměnných, které si neuvědomujeme, ale když působí společně, zvyšují relaxační účinek na tělo.
Z extrému do extrému
Uplynulé covidové období vystřídala současná situace ovlivněná řáděním Ruska na Ukrajině a zamávalo to s psychikou nás všech. „S psychickými potížemi se bude spousta z nás potýkat i nadále, protože stále žijeme v nejistotě, co bude dál. Přijde další lockdown? Jak se vypořádáme s cenami energií? Nepřijdeme o práci? Člověk je schopný vypořádat se s problémem, když ví, jak dlouho bude trvat. Prostě zatne zuby a nějak to vydrží. Pokud ale trvá nebezpečí neohraničeně dlouho, na psychice se to určitě odráží. Vidím to teď ve své praxi bohužel denně,“ říká psychiatrička a psychoterapeutka Alena Lambertová. Stále si podle ní úplně neuvědomujeme, co všechno covid způsobil a působí. „Na druhou stranu jsem ráda, že i v Česku už se lidé učí přijít si říct o pomoc. Zaznamenala jsem řadu pacientů, kteří pomoc psychiatra vyhledali poprvé. Často šlo o postcovidové postižení centrálního nervového systému. Je prokázáno, že virus vyvolávající covid-19 je neurotropní. To znamená, že má afinitu k nervovým buňkám jak periferního, tak centrálního nervového systému. Způsobuje tedy i zánět mozku a zvyšuje hladinu prozánětlivých cytokinů, což vede k postižení centrálního nervového systému. Dosavadní zkušenosti ukazují, že po prodělání covidu-19 pociťuje potíže přibližně 20 procent pacientů. K nejčastějším problémům patří nespavost, úzkostné poruchy a deprese,“ doplňuje Lambertová. A právě tyto lidi se při terapiích snaží naučit i to, jak relaxovat.
Snažte se každý den chvíli nemyslet
Každý člověk je jedinečná osobnost a to se promítá i do toho, co potřebuje pro to, aby se cítil dobře. „Důležité je zachovat si pozitivní mysl, nesledovat všechny zprávy, které do nás média hustí, a pracovat na svém sebevědomí. Každý den bychom si měli najít minimálně třicet minut jen pro sebe. Stačí si třeba uvařit kávu a přečíst si časopis, jít si na chvíli ven zaběhat nebo se alespoň projít. Skvělé je samozřejmě plavání, pobyt ve vodě svědčí opravdu každému. Myslet bychom měli na svou životosprávu a jíst pravidelně pětkrát denně, optimální je středomořská dieta. A samozřejmě být se svými blízkými, s rodinou. A to jak při společných aktivitách, tak jednou denně i u jídelního stolu,“ uzavírá Alena Lambertová.
Desatero
Jak si nevybít baterky
Snažte se dodržovat pravidelný režim dne, stejně tak i pravidelný pitný a stravovací režim.
Dobře spěte. Potřeba spánku je individuální, platí ale, že méně než 5 hodin a více než 9 hodin spánku dospělému jedinci neprospívá.
Věnujte se pravidelně fyzické aktivitě – ať už je to rychlá chůze, běh, jízda na kole nebo třeba plavání.
Myslete na to, že společně strávený čas s rodinou má blahodárné účinky na naše tělo i mysl.
Každodenní pobyt v přírodě, na čerstvém vzduchu podpoří nejen vaši psychiku, ale i imunitní systém.
Well-being znamená víc, než jen dobře jíst, cvičit a odpočívat. Naše celkové zdraví ovlivňuje také to, jak myslíme, cítíme, vidíme a zapojujeme se do světa kolem nás.
Buďte optimističtí. Právě optimismus podporuje funkci imunitního systému.
Každý den se minimálně 30 minut věnujte pro vás příjemné aktivitě – pokud máte vířivku, teplá koupel v bublinkách s masáží celého těla udělá s vaším organismem zázraky. Relaxovat se dá také u šálku dobré kávy nebo čaje nebo u čtení knihy či časopisu.
Nebojte se ventilovat své emoce – a to nejen kladné, ale i ty záporné. A pokud je to potřeba, najděte odvahu a řekněte si o pomoc.
Nezapomínejte na to, že prevence je vždy lepší než léčba! A platí to pro vaše tělo, mysl i pro duši.